Historie

Historie školy

Počátky školství ve Velkém Březně

Školy byly zcela pod vlivem církve a byly zakládány hlavně v obcích, kde se nacházely významné kostely a fary. Proto se první škola v okolí Velkého Března objevuje ve Svádově. Ten měl významný kostel sv. Jakuba a faru. Ve Svádově se setkáváme se školou v polovině 16. století. Její budova stála hned vedle kostela. Žáci i učitelé povinně účinkovali při církevních slavnostech, kantor býval zároveň regenschorim a varhaníkem, starší žáci stálými členy kůru. Učitel v 17. století například dostával plat 1 zl. 25 krejcarů týdně. Samozřejmě to na obživu nestačilo, a tak nezbývalo než hledat jiné cesty - vybírat školné od žáků, účinkovat při slavnostech a podobně. Když chtěl žák pokračovat ve studiích, nezbylo mu než přejít na jezuitské gymnasium do Litoměřic a pak na univerzitu do Prahy. Jiné možnosti neexistovaly. K reformám ve školství došlo až za vlády Marie Terezie v letech 1740-1780. Školské reformy obsahovaly základní změnu, a to povinnou školní docházku a návaznost jednotlivých stupňů škol. Základní školy měly být trojího druhu: triviální, hlavní a normální. Triviální škola (učilo se zde kromě náboženství tzv. trivium - číst, psát a počítat) měla být všude tam, kde byla fara nebo alespoň filiální kostel. Trvala tři roky. V každém krajském městě a při větších klášterech byla hlavní škola, také trojtřídní. Dále existovala škola normální, se čtyřmi třídami, jež připravovala žáky pro gymnasia, učitelství a občanská povolání. Povinná školní docházka byla šestiletá, od 6 do 12 let. V letním období se však dětem od 9 do 12 let mohly poskytovat úlevy. Na docházku se mělo přísně dohlížet, učebnice byly předepsány státem a dozorcem nad triviální školou byl místní farář, nad hlavní školou vikář nebo děkan.

Uvědomíme-li si, že Ústí nad Labem mělo v té době jen jedinou triviální školu a že zcela běžně docházela do triviálních škol jen polovina dětí, tak se ukazuje jako reálný údaj ze staré německé velkobřezenské školní matriky, že triviální škola byla otevřená ve Velkém Březně v roce 1858 v domě č. 48. Pro srovnání v Malém Březně byla školní budova postavena v roce 1867, v Suleticích založili školu v roce 1762. V Homoli byla škola otevřena krátce po roce 1787, protože v tomto roce byl vysvěcen nový kostel a podle nařízení Marie Terezie musela být současně otevřena i škola.

Děti často místo školy pracovaly a také neměly na školné, jakkoli toto bylo nízké a nepodléhalo inflaci. Bylo odstupňováno podle majetnosti rodičů na 1 nebo 2 krejcary týdně. Ve velkobřezenské škole se vzhledem k národnostnímu složení tohoto kraje vyučovalo německy. Například před první světovou válkou působila na území města Ústí nad Labem jediná česká soukromá škola v Krásném Březně. V roce 1919 byla v Ústí otevřena první česká obecná škola v nejstarší školní budově v Solní ulici, otevření české měšťanky následovalo o rok později. V roce 1919 byla rovněž založena česká obecná a měšťanská škola v Krásném Březně. Během první republiky byly české menšinové školy v Předlicích, Střekově a Trmicích. Podle vzpomínek velkobřezenského pamětníka pana Pečivy byla první česká třída v rámci německé školy otevřena v roce 1921. O provoz českých škol dbal Inspektorát českých menšinových škol založený teprve v roce 1927. Existence českého menšinového školství v Ústí nad Labem vyvolávala značnou nelibost německých nacionalistů, kteří 6. září 1925 demonstrovali na Mírovém náměstí proti finančním podporám českých menšinových škol. V těchto historických souvislostech o to více vynikne výjimečnost činu české menšiny ve Velkém Březně – otevření české školy v roce 1937 za přítomnosti ministra školství Dr. Emila Frankeho!

Vývoj podoby školních budov

1. Nejstarší podoba školy je zachycená na fotografiích z konce 19. století. Tato budova byla postavena v roce 1880. Jednalo se o jednopatrovou budovu.

2. V další období byla škola zvýšena o jedno patro, rozšířena o dnešní sociální zařízení, současné schodiště a část budovy směrem k Dařinům. Již byla postavena tělocvična (1908), ale jako samostatně stojící budova! Významné stavební změny proběhly v letech 1899/1900, 1907/1908 a v roce1932.

3. Původní fasádu zmizela díky zateplovací vrstvě z konce 90. let 20. století. Vchod do budovy tehdy byl ze současné ulice Nová. Také v té době samostatně stojící tělocvična může být pro současníka velice zajímavá informace.

4. V roce 1937 byla ve Velkém Březně otevřena druhá školní budova. V této budově se u vchodu nalézá velice zajímavý základní kámen s datací 1936. Dá se předpokládat, že společně se základním kamenem byly do zdi uloženy i nějaké dobové dokumenty. Dodnes je možné určit, v kterých místech byl původní název Státní obecní škola Dra. Emila Frankeho. Název byl někdy po 1. září 1948 nahrazen nápisem Národní škola. Ten společně s prvorepublikovým lvem (umístěný nad vchodovými dveřmi) překvapivě „přežil“ různé společenské změny.

5. Poslední změny podoby Základní školy ve Velkém Březně proběhly v první polovině 60. let 20. století, kdy se součástí školní budovy stala i původně samostatně stojící tělocvična, která byla ještě zvýšena o aulu.

Základní škola Velké Březno
Školní 87
403 23 Velké Březno

e-mail: skola.vb@ustipost.cz
web: www.zs-vb.cz




ZŠ VELKÉ BŘEZNO
ředitel školy
475 228 757
zástupce ředitele 475 228 239

731 495 235
ekonomka 475 228 239
školní jídelna 731 491 822
školní družina 731 494 228

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Rozumím